11. listopadu proběhl webinář Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ), který přinesl jasnější pohled na to, jak bude české zdravotnictví v příštích letech digitalizováno. Záznam webináře je nyní dostupný online a zazněly na něm informace od zástupců NCEZ, ÚZIS a Svazu zdravotních pojišťoven, které ukazují, že od roku 2026 vstoupíme do nové éry elektronického zdravotnictví — promyšlené, koordinované a dlouhodobě udržitelné.
Milník 1. ledna 2026 tak nepředstavuje jen technickou změnu, ale začátek hlubší proměny fungování celého systému. Digitalizace se stává nástrojem, který má sloužit pacientům, zdravotníkům i státu a přinést větší bezpečí, přehlednost a efektivitu.
Nové základy pro digitalizaci zdravotnictví
Podle Petra Foltýna, ředitele NCEZ, je současná transformace výsledkem let příprav, které nyní konečně přecházejí do konkrétních kroků a systémových projektů. Zásadní roli sehrálo stabilní financování, rostoucí očekávání veřejnosti a potřeba sjednotit postupy napříč institucemi.
V centru změn stojí zejména:
- Kmenové registry pacientů, zdravotníků a poskytovatelů
- Standardy elektronického zdravotnictví, které sjednotí způsob vedení a sdílení elektronické dokumentace
- Technické standardy telemedicíny, již publikované ve Věstníku MZ
Cílem je vytvořit interoperabilní systém, který umožní bezpečné sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli péče.
Nová legislativa od roku 2026
Vladimíra Těšitelová (ÚZIS) připomněla, že k 1. lednu 2026 vstupuje v účinnost novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ta vytváří právní rámec pro další digitální služby včetně:
- eŽádanky (elektronické žádanky)
- EZKarty – elektronické zdravotní karty pacienta
- Registru oprávnění
Legislativa ale nesměřuje k vytvoření paralelního systému. Naopak — staví na digitalizaci procesů, které ve zdravotnictví již probíhají, a snaží se zjednodušovat postupy, zvyšovat bezpečnost přístupů a jednotně nastavovat pravidla.
Zahraniční inspirace a česká realita
Česká republika se inspiruje zeměmi, které mají digitalizaci zdravotnictví již vyspělou — například Rakouskem, Polskem či skandinávskými státy.
Michal Opatřil však upozornil, že žádný model nelze převzít beze změny:
„Každý stát má jiné prostředí i legislativu. Musíme vycházet z našich zkušeností a možností.“
Klíčem k úspěšné digitalizaci je proto spolupráce mezi:
- Ministerstvem zdravotnictví
- Pojišťovnami
- Dodavateli IT řešení
- Odbornými společnostmi a zdravotnickými zařízeními
Co přinese praxi již od roku 2026?
Podle Jitky Vojtové ze Svazu zdravotních pojišťoven bude mít digitalizace přímý dopad na každodenní fungování zdravotní péče. Například:
- eŽádanka umožní průběžně sledovat dostupnost péče a lépe plánovat kapacity
- Sdílení klíčových informací mezi poskytovateli zrychlí předávání dat
- Digitalizace sníží administrativní zátěž lékařů i pacientů
- Nové služby budou zaváděny postupně, často v pilotním režimu
Důraz je kladen na bezpečné a technicky nenáročné zapojení do současné infrastruktury zdravotnických zařízení.
Krok směrem k Evropskému prostoru pro zdravotní data (EHDS)
Změny, které nyní v ČR probíhají, jsou také přípravou na nová pravidla Evropské unie. Nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) vstoupí v platnost v roce 2025 a jeho implementace bude postupná.
Česká republika tak buduje základy, které umožní:
- Mezinárodní interoperabilitu
- Bezpečné sdílení zdravotnické dokumentace v rámci EU
- Využití dat pro výzkum a inovace
Co to znamená pro pacienty?
Pro pacienty — včetně těch s diabetem — digitalizace může znamenat:
- lepší dostupnost informací o vlastním zdraví
- méně administrativy při vyšetřeních a změnách poskytovatelů
- rychlejší a přesnější sdílení informací mezi lékaři
- lepší koordinaci péče
- modernější služby, například telemedicínu
Aliance pacientů s diabetem dlouhodobě podporuje kroky, které vedou k bezpečnější, srozumitelnější a dostupnější péči. Digitalizace je jednou z cest, jak toho dosáhnout.
